Unie českých spisovatelů

Literární salon č. 6 - 23.10.2025

Zveme vás na další Literární salon, v pořadí už 6.

Zde jsou hlavní obsahové informace:

Petr Koudelka (narozen 19. prosince 1942, Zdounky u Kroměříže)

je český novinář, spisovatel a fejetonista, autor multimediálních a reklamních projektů, televizní scenárista, publicista

Jako absolvent Filosofické fakulty UK byl zahraničně politickým a kulturním redaktorem Mladé fronty a Mladého světa, autorem řady audiovizuálních projektů a televizních dokumentů. Scenárista a spolupracovník České televize. Články, fejetony a reportáže publikoval v Lidových novinách, Literárních novinách, Instinktu, Dotyku, Týdeníku Televize, Týdeníku Rozhlas a v dalších časopisech.

Vydal několik knížek fejetonů a sloupků, romány a novely Peříčka, peříčka, Pražské halucinace (Aeroplány nad Brescií, Golemův návrat, Druhý život Marie Elekty), Skladiště soli, Šťastné dny v kómatu, Dýdžej Don Juan a ti druzí, básnickou poemu Helena Trojská a společně s dcerou Gabrielou knížku o cestě po Indii Růže k snídani (verše). Jako libretista představil nové kapitoly z odkazu Karla Čapka na výstavách Návštěva u Karla Čapka a Sám proti světu v pražské Galerii Deset. Na hudebních festivalech na zámku Jezeří a v Květnově vystupoval jako autor i režisér dramatických projektů na hudbu Glucka, Paëra, Fritze, Haydna a dalších skladatelů. Napsal básnickou poemu Vzpomínky na Stvoření, která se stala základem pro hudební zpracování Haydnova oratoria  Alenou Hönigovou. Dílo vyšlo tiskem, stejně jako přebásnění písní Johanna Josepha Röslera. V současnosti připravuje básnické texty k edici písní Jana Václava Hugo Voříška.

 Petr Koudelka, Gabriela Kumar Sharma: Půjčovna loutek

Osud je půjčovna loutek. Máme své role, které v životě dostáváme. A jako loutky hrajeme divadlo. To je hlavní téma dívky, která trpí pediofobií, strachem z loutek, z panenek, ze kterých se sypou piliny. Její partner má jiný problém: celý svět, každý atom, jsou hlavně prázdná místa; je to prostor pro to, čemu říkáme „duše“? Osud je oba nasměruje do vzdálené Indie, po stopách krajana, geniálního přírodozpytce a kartografa Ferdinanda Stoliczky. V Indii také končí román „paralelního hlavního hrdiny“ novináře Bena, který se probudí na lavičce v parku v Dillí. Je to on, nebo jeho mladší oživlá podoba?

Pomůže pravdu odhalit „vypravěčka“, která žije v Indii a komentuje celý příběh?

(Proto má román druhého autora, Koudelkovu „indickou“ dceru Gabrielu.)

-----------------------------------------------------------------------------------

Eva Kantůrková, rozená Sílová (* 11. května 1930), je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 řídila odbor literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české. Je autorkou více než 20 prozaických děl.

 Karel Sýs (26. července 1946 – 29. července 2024) byl český básník, spisovatel, překladatel a novinář. V jeho tvorbě dominuje poezie, ale v posledních dvaceti letech života se věnoval i české historii, satiře politického vývoje a studiím lidové slovesnosti. Od roku 2014 byl vedoucím redaktorem týdeníku Literatura-Umění-Kultura. Byl také zakladatelem a do konce života předsedou Unie českých spisovatelů. Byl autorem bezmála třiceti básnických sbírek, řady knih esejů a satir, a také tvorby pro děti.

 Kniha Dva na hranici je záznamem unikátních dialogů obou autorů, přicházejících do společného prostoru pronikavého myšlení o tvorbě, životě i politice každý z jiného konce pomyslné cesty, ale potkávají se v mnoha věcech ve společném názoru na podstatné věci. Oba dva patří k tomu nejlepšímu, co kdy česká beletrie vydala. Jejich rozhovor je toho důkazem.

-------------------------------------------------------------------------------------------

Bohumil Ždichynec a Olga Nytrová – 20 let Dialogu na cestě

 MUDr. Bohumil Ždichynec, CSc., básník, esejista, prozaik, autor a spoluautor populárně-naučných publikací a knih z oblasti literatury faktu, vědecký pracovník, profesí specialista v oboru interní medicíny. Publikoval vědecké a odborné práce u nás i v zahraničí. Některé z nich byly oceněny prestižními cenami. Napsal několik desítek knih a je zastoupen v řadě literárních almanachů. Několik knih editoval. Literární biografií a rozborem jeho díla se zabývá kniha Vladimír Novotný a Bohumil Ždichynec: Od lékaře ke spisovateli – Nacházení tvaru života (2022), obsahující rovněž kompletní bibliografií do roku 2022. V následujícím období publikoval své texty např. v knihách: Zabijeme sami sebe? Krize vnitřního světa člověka (2023); Stradivárky z vinylu – přežijeme osud? (2024); Magické eupnoe – kdo jsme a kam jdeme? (2024); QR kód Zeměgaie (2025). Je spoluautorem knih: Ivo Harák, Vladimír Novotný, Bohumil Ždichynec: Miroslav Holub (ke 100. výročí narození Miroslava Holuba), Plzeň 2023; Made in Poezie… in: SIG (Special Interest Group) literární tvorba deset let, Almanach pro tvůrčí psaní v Menze Česko, České Budějovice 2024; Bohumil Ždichynec, Pavlína Eisenhamerová: Josef Synek – malíř laskavého humoru, Blatná 2024; Olga Nytrová, Bohumil Ždichynec: O hledání a nalézání (Praha 2021). Citován v řadě českých i zahraničních encyklopedií osobností. Člen Obce spisovatelů ČR od jejího vzniku aPražského klubu OS, jehož i Dialogu na cestě. Akcí těchto organizací se také aktivně účastní, včetně prezentace na webových stránkách. Spoluautor almanachu Dvacet let Dialogu na cestě (Praha 2024), editovaného PhDr. Olgou Nytrovou, zakladatelkou a vedoucí tohoto spolku. „Kulturním zážitkem a vzájemným nasloucháním lze naladit mozek k přijímání pozitivních emocí a stavů mysli, jakými jsou empatie, laskavost a vyrovnanost,“ říká Bohumil Ždichynec.

Pozvánka na výstavu Jaroslavy Jáněové a Jany Proskovcové

Obdržel jsem pozvánku na výstavu dvou výtvarnic, z nichž paní Jaroslava Jáněová je navíc členkou UČS. Proto se s vámi o toto pozvání dělím, všeho nechte a zajeďte se tam podívat. Ostatně, do Plzně je odevšad blízko :-)

Pozvánka na Valnou hromadu Unie českých spisovatelů

Pozvánka

na Valnou hromadu Unie českých spisovatelů

Vážené členky a vážení členové Unie českých spisovatelů,

zveme Vás na Valnou hromadu UČS, která se koná

8. 11. od 13 hod v místnosti 116, Politických vězňů 9, Praha 1

Program:

1. Přivítání
2. Zpráva o činnosti
3. Zpráva o hospodaření za rok 2023
4. Volba Předsednictva UČS
5. Diskuse
6. Různé

V Praze dne 23.9.2025

za předsednictvo UČS Petr Žantovský

5. Literární salon 25.9.2025

Na 5. Literárním salonu se představí tito autoři:

PhDr. Zuzana Peterová - host za KALF

Česká spisovatelka a novinářka. PhDr. Narozena 25. 10. 1950 v Praze, novinářka a spisovatelka. Autorka 25 knih (https://www.databazeknih.cz/…711). Budeme hlavně mluvit o její poslední knize A přece jsem král!

Všichni občas přicházíme do styku s nemocí, ať už přímo na vlastní kůži či u někoho blízkého. Pokaždé to probíhá jinak, pocity se střídají jako okénka v orloji. Dostavuje se strach, ale čelí mu snaha bojovat, proti chvilkovým pocitům beznaděje nasazujeme sílu vůle a touhu po návratu k běžnému životu a k těm, kteří na nás čekají. Kniha zkušené psychoterapeutky Zuzany Peterové příběhovým a přitažlivým způsobem popisuje tyto okamžiky a nabízí niterná řešení. Je to čtivý návod k tomu nejlepšímu, co můžeme sami pro sebe i pro své blízké učinit. Nikdy se nevzdávat a udržet si optimismus a nadhled, to je hlavní krédo vyjádřené i názvem knihy: A přece jsem král! Přijměte ji jako pomůcku pro nelehké chvíle, bude vám rádcem, podporovatelem, ale často vás přivede i k úsměvu. Což ve svém souhrnu není zrovna málo.

 Jan Kovanic – host za OS ČR

Narodil se v Liberci (1951), kde absolvoval i gymnázium. Vysokoškolského vzdělání nabyl studiem na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Poděbradech a v Praze. Zpestřil si ho souběžným astronomickým kurzem v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně (1971-73), kde byl nejlepším absolventem. Čtrnáct dní po promoci (1975) se šťastně oženil s Ivanou Rezkovou (1944-2013), s níž má dceru a syna. Tři roky pracoval jako konstruktér elektrotepelných zařízení (ZEZ Praha) a 25 let jako směnový technik Energetického provozu (Český Telecom). Šest let pak působil jako úředník (ČEZnet). Nyní je v důchodu.

První básnička mu vyšla v roce 1974 v interním časopise Jonáš Klubu. Krátké aforismy a články vydal ve zpravodaji Hnutí za Občanskou svobodu – HOS (léto 1989). Článek v časopise České astronomické společnosti Kosmické rozhledy 1986/2 Záchranná brzda před pádem do černé díry, vydaný pod patronací Jiřího Grygara, mu otevřel cestu k publikaci fejetonů v Technickému magazínu (1987–1997). Fejeton Jak se vyhnout srážce (s blbcem), který napsal společně se ženou Ivanou v srpnu 1988, vedl k publikační přestávce do roku 1994. V roce 1997 „Téčko“ zaniklo, ale na scéně se objevil internet. Od roku 1997 pravidelně píše do internetového deníku Neviditelný pes, kde má rubriku Šamanovo doupě. Zde zatím vyšlo asi 3.000 jeho příspěvků.

První jeho vydaná knížka Blackout (Grada 1999, Epocha 2011), která se odehrává ve světě Tmy Ondřeje Neffa, představila vizi světa bez elektrické energie. Následovala brožura Průvodce Internetem i bez počítače – Nebojte se Internetu (Computerpress 2001). Zápisky zaměstnancovy z let 2001–2003, které popisovaly mobbing a bossing ve fiktivních Českých Textárnách a vycházely denně na Neviditelném psu pak vydaly na další knížku Moby Dick: Deníček (Konvoj 2003).

První publikovaná povídka Nadechni se a leť vyšla v časopise Ikarie (4/2002). Předzvěstný kontakt vyhrál obě kategorie prvního ročníku soutěže „Vidoucí 2001“. V roce 2003 získala jeho povídka Malá sklenička, stejná jako ostatní první místo v nejvýznamnější soutěži žánru SF+F „Cena Karla Čapka“ v kategorii krátkých povídek. Stejnou kategorii vyhrál i v roce 2005 s povídkou Já chci sestřičku! (Tato povídka, společně s kratší povídkou Chlapec a hvězdy, zazněla v roce 2005 i v rozhlasovém pořadu ČRo Nula jednička.) V této soutěži často bodoval i později. Díky tomu se jeho povídky dostaly do sborníků Mlok (2003, 2005, 2006, 2007, 2009) a Kočas (2009, 2010, 2012, 2013).

V soutěži „Zlatá zebra“ zvítězil v roce 2007 s povídkou Absolutní krach, která pak vyšla v časopise Pevnost (5/2008). V soutěži „O stříbřitělesklý halmochron“ získal se svými povídkami postupně 3. místo (2004), pak 2. místo (2005), až v roce 2009 zvítězil s povídkou Jak zabít bratra. Dále své povídky publikoval i v časopisech Click! a 3. pól.

Další knihou Zlato Alwogiry (Ivo Železný, 2006) se zařadil do série Marka Stonea, „kvalitního vlakového čtení“. Román Zapomeňte na Mars (Triton, 2006) získal v roce 2005 cenu „Trifid“ a v roce 2007 nominaci na cenu „Aeronautilus“. V současnosti má autor rozpracovaný román z Liberce 20. století, který se bude jmenovat Paměť kamenů.

Povídka Zmenšováci byla zařazena do antologie humoru v české SF Sorry, vole, error (Mladá fronta 2007). Jeho povídky lze dále najít ve sbornících Technokouzla (2008), Pěna dějin (2009), Jinosvěty (2011) a Cynické fantazie (2011).

V roce 2013 mu zemřela manželka Ivana, se kterou v letech 2006 a 2008 navštívil Izrael. Do Izraele se vrátil sám i v roce 2014 zachytit aktuální dění. Splnil pak Ivančino přání, aby z jednotlivých reportáží na Neviditelném psu vznikla samostatná kniha. Ta pod názvem Mír v Izraeli vyšla roku 2015 (Beletris).

Sbírka Kovanicových povídek Pozemšťané a mimozemšťanky vyšla v roce 2016 (XB1). Je v ní i jedna povídka od lékařky a spisovatelky Jany Rečkové, se kterou navázal partnerský vztah v roce 2014. S Janou navštívil Izrael ještě dvakrát, články z těchto cest jsou zatím pod názvy Izrael na vlastní triko a Jak Přežít Izrael jenom na harddiscích jeho počítačů. Jana Rečková zemřela v roce 2018. Když pobývala v nemocnici, psali si navzájem SMSky ve formě haiku. Kovanic tento dialog v roce 2021 poslal na festival poezie Seifertovy Kralupy, kde společně ze zesnulou spoluautorkou získali 2. cenu.

V roce 2023 jel Kovanic do Izraele už pošesté, tentokrát na svátky sukot, a to s výpravou sionistických křesťanů. Vraceli se 8. října 2023, reportáže se objevily opět na Neviditelném psu. Pokud by z toho vznikla knížka, pak by se jmenovala Turistika v době války.

Šest návštěv Izraele a rodinná historie dovedly autora od sionismu až k židovství. Přispívá k tomu od roku 2024 i jeho nový vztah s partnerkou Karlou Štaubertovou, se kterou společně procházejí zázraky judaismu.

 Bohumír Štědroň - host za UČS

Kniha Umělá inteligence (AI) představuje celosvětový fenomén s významnými ekonomickými i ekologickými důsledky. Česká republika se inspirovala u nejvyspělejších zemí jako jsou USA, Kanada, Nizozemsko, Velká Británie při koncipování národní strategie. Tato nově vytvořená strategie pro umělou inteligenci určuje priority až do roku 2030 a definuje opatření v sedmi vzájemně provázaných oblastech.

Strategie se podle Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky zaměřuje na sedm oblastí. Kromě vzdělávání, průmyslu a veřejných služeb je to věda, kde dokument cílí na posílení výzkumu AI, dále trh práce s podporou rekvalifikací, celoživotního vzdělávání a prevencí digitálního vyloučení nebo kyberbezpečnost, tj. nastavení bezpečného prostředí pro aplikaci AI.

Na uvedené skutečnosti navazuje nová monografie „Umělá inteligence a právo“, která se skládá z 9 kapitol, které zpracovali přední odborníci. Uvedené kapitoly je možné rozdělit do 3 velmi aktuálních problémových oblastí. Do první oblasti, zaměřené zejména na interakci umělé inteligence a legislativního systému patří kapitoly, koncipované R. Jaškem, J. Navrátilem, D. Kaláškem, M. Kostrecem, L. Nezmarem a A. Bernardovou. Samostatnou částí monografie je analýza problematiky diskriminace na trhu práce v kontextu vývoje umělé inteligence (M. Palíšková). Závěrečné   poslední kapitoly (M. Svítek, B. Štědroň, J. Štědroň mají prognostický charakter a analyzují možné prognózy a scénáře vývoje umělé inteligence a kvantových počítačů. Velmi zajímavá je i prezentace vývoje umělé inteligence na příkladech šachových programů.

Monografie obsahuje nové výsledky a prognózy a je možné ji doporučit nejen odborníkům na informační technologie a právníkům, ale všem  posluchačům vysokých škol,

Inovativní monografie „Umělá inteligence a právo“ reaguje na nejnovější trendy v segmentu informačních technologií a analyzuje široké spektrum oblastí od aplikací umělé inteligence v ekonomice až po uhlíkovou stopu umělé inteligence. Jednotlivé kapitoly jsou promyšleně seřazeny: od konceptu umělé inteligence, přes vybraná rizika umělé inteligence i nové pohledy na ekonomiku i kybernetickou bezpečnost.

 Zvláštním hostem bude prof. Jozef Leikert, slovenský spisovatel (zejména poesie a literatura faktu), člen Slovak Centra PEN, který představí novou knihu Viliam Gérik - O milosť som sa nedoprosoval, která popisuje osud méně známého aktéra akce Anthropoid.

Záznam Salonu nejdete zde:

https://www.youtube.com/watch?v=M07nS1FmRqo

Spisovatelská diskuse na Vlasteneckém setkání v Příčovech

Na tradičním každoročním Vlasteneckém setkání na Zámku v Příčovech u Sedlčan se setkali mj. zástupci tří spisovatelských organizací: Unie českých spisovatelů (Petr Žantovský), Obec spisovatelů ČR (Tomáš Magnusek) a Klub českých a slovenských spisovatelů (Lubomír Brožek) a další osobnosti "od fochu" - choreograf, držitel ceny UČS za rok 2024, a též textař a písničkář Petr Zuska, a nakladatel, majítel nakl. LEDA Rudolf Červenka. Debatovalo se, jak jinak, o české literatuře, smyslu jazyka a písemnictví v naší době a dalších souvisejících věcech. Záznam najdete zde:

https://www.youtube.com/…sUs

4. Literární salon 5.6.2025

IV. Literární salon představil tyto umělce: 

Ondřej Kašina

Český spisovatel, dříve žurnalista a od roku 1993 přes 30 let diplomat. Pod pseudonymem Ondřej Abrahám vydal v roce 2009 knihu povídek „Domy radosti, cesty smutku“ a v roce 2018 další povídkovou knihu „Mona Lisa s rovnátky“. V závěru své diplomatické dráhy, v roce 2023, se rozhodl vydat román ze zákulisí diplomacie „Ne, pane ministře“ již pod svým jménem. V roce 2025 vychází volné pokračování tohoto románu pod názvem „200 klíčů od Atlantidy“. A rovněž sbírka poezie a songů Ondřeje Kašiny „Doříkání“.

Narodil se v Praze, kde rovněž vystudoval žurnalistiku v Univerzitě Karlově. Hlavní část své novinářské etapy pracoval v Československé tiskové kanceláři. V roce 1990 byl poprvé vyslán do zahraničí jako stálý zahraniční zpravodaj ČTK pro Latinskou Ameriku se sídlem v Havaně. Krátce poté s ním navázalo spolupráci Ministerstvo zahraničních věcí a po návratu do Prahy se v roce 1993 stal diplomatem. Během následujících let působil na ambasádách v Brazílii, Venezuele, Portugalsku, v Chile a na závěr znovu v Brazílii. Od roku 2023 žije na azorském ostrově São Miguel. Je členem Unie českých spisovatelů.

P.S. Ondřej Kašina jen pár dnů po Salonu zemřel, což je pro českou literaturu a společnost obecně nenahraditelná ztráta.

Marie Formáčková

je absolventkou Petrohradské a Karlovy univerzity. Pracovala v časopise Vlasta, kde byla od roku 1989 šéfredaktorkou, později byla šéfredaktorkou Květů a TV Revue. Působila jako televizní dramaturgyně a moderátorka, ale též coby středoškolská pedagožka. Je autorkou praktických učebnic pro postižené děti a držitelkou ocenění Zlatý Ámos. Je členkou Klubu českých a slovenských spisovatelů.

Od roku 2000 se věnuje publicistice a psaní knih na volné noze. Mimo jiné oblasti knižní tvorby je velice plodnou autorkou memoárových knih. K nejoblíbenějším patří například ty, které psala s Helenou Růžičkovou anebo Zitou Kabátovou, ale i mnohé další, s jejichž průřezem nás seznámí a představí i tu právě právě dokončovanou a věřme, že nikoliv poslední v úctyhodné řadě.

František Tylšar

je český básník, textař, akordeonista, lektor vzdělávání dospělých, železniční specialista, nakladatel…

Je členem Obce spisovatelů a předsedou Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Stará se o webovou prezentaci obou spolků a řídí redakční radu klubového časopisu Literární Fórum. Od roku 2016 je vedoucím literární skupiny českého zemského svazu FISAIC (Mezinárodní federace pro kulturu a volný čas železničářů). V červenci 2024 se stal členem Českého centra mezinárodního PEN klubu. Jako akordeonista hraje s hudebně divadelní formací Řehečské kvarteto.

V březnu 2022 byl jmenován Pohádkovým ministrem pro hudbu a poezii České pohádkové akademie a Jihočeského pohádkového království. Od června 2024 zastává pozici vicekancléře České pohádkové akademie.

Kromě svých knih vydává sborníky povídek i poezie Českých i světových autorů. Jeho projekt Literáti na trati obdržel na letošním veletrhu Svět knihy v Praze certifikát o vytvoření českého literárního rekordu.

Na Literárním salonu představil knihu Skutečné příběhy ze železnice (CPress, 2023) a projekt Literáti na trati.

Záznam Salonu najdete zde: 

https://www.youtube.com/…GNI

Egon Erwin Kisch - 140

3. literární salon

3. Literární salon – o autorech a knihách

Vlado Ríša – Vyšehradský incident

Spisovatel, publicista, překladatel, editor a nakladatel Vlado Ríša patří k význačným osobnostem české scifistické scény. Od počátku osmdesátých let propaguje fantastiku a v tomto žánru tvoří. Publikoval přes třicet románů - od scifi přes historickou fantasy až k půvabným pohádkám pro děti, a řadu antologií. Téměř třicet pět let také vydával literární časopis Ikarie, později XB-1, v němž se objevovaly povídky předních světových a tuzemských autorů. Vyšehradský incident je dokladem, jak svěží, napínavá, humorná a přitom ryze česká může fantastika být.

Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. – Česká společnost na prahu třetího tisíciletí

V roce 1969 vystudoval obor vzdělávání a výchova dospělých-sociologie kultury na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK, v roce 1972 tamtéž získal titul PhDr. v oboru pedagogická psychologie a dizertaci obhájil v r. 1977 v oboru sociologie, specializace sociologie mládeže a sociologie výchovy na Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se věnuje především oblastem hodnotové orientace a životních cílů mládeže, spirituality mládeže, volného času a volnočasových aktivit mládeže, otázkami sociální zrání, vztahu médií a mládeže, ale i problémem sociální deviace mládeže, úlohy a funkce mládeže v reprodukci společnosti, otázkám generace. Velmi ceněná je také jeho kniha Úvod do teorie bezpečnosti (2017). V posledních letech se intenzivně věnuje i publikování politicko-kritických článků, analýz a statí, z nichž je také složen tento soubor.

Doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D. – Cenzura versus svoboda slova

Vystudoval žurnalistiku, dějiny a teorii masmédií. Je autorem cca 40 knih odborných, popularizačních, ale i beletristických. Za básnickou sbírku Zakázané květiny dostal Výroční cenu Slovak-centra Pen klubu, za knihu Necenzurované eseje cenu E.E.Kische za literaturu faktu. V roce 2017 převzal z rukou prezidenta republiky Státní vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury a školství. V současnosti působí jako docent na Vysoké škole ekonomické v Praze. Učí tam i předměty týkající se propagandy a dezinformací, tedy i otázky cenzury a svobody slova. To jej přivedlo k hlubšímu ponoru do historie těchto disciplín a pohledu na jejich současný stav. Kniha přináší historické dokumenty, ale i současné reflexe cenzurní praxe, zejména konstatování, jak hluboce si dnes, stejně jako kdykoli jindy protiřečí pojmy cenzura a svoboda slova.

Videozáznam z akce najdete zde:

https://www.youtube.com/watch?v=zqnLlT1NiZo

2. literární salon

2. LITERÁRNÍ SALON – tisková informace

Jiří Žáček / Evy

Letos v únoru vydal básník Jiří Žáček výbor ze svých milostných básní EVY. Knížka napovídá, že hlavní básníkovou múzou byla jeho žena Eva, ale inspiroval se i Evami jiných jmen. Knížka, bohatě ilustrovaná magickými litografiemi Vladimíra Suchánka a v grafické úpravě výtvarníkova syna Martina, vyšla v nakladatelství Šulc-Švarc a byla přivítána na svět na letošní výstavě litografií Vladimíra Suchánka v galerii Goma na Betlémském náměstí. Zájemci o koupi knížky se mohou obrátit na eshop.sulc-svarc.cz.

Dušan Spáčil – Jin a  young

Zdánlivě nenápadný, ale značně osobitý a nezaměnitelný básník Dušan Spáčil představí svou novou knihu, která co nevidět vyjde v nakladatelství Šulc a Švarc a ilustracemi ji provází Jan Gabler. Dušan Spáčil vydal zatím tyto sbírky: Krajina vláčků Piko, Přebytečný anděl, Hvězdné války, Neználek a Daidalos, Pokud se  střelím do spánku, Existenciální kakao a Veď mě ve tmě.. Jeho neokázalou, často civilní a překvapivě pointovanou poezii ocenil uznalými recenzemi opakovaně například klasik české literární kritiky Milan Blahynka v LUKu.

Eva Frantinová – Na přeskáčku

Narodila se 4. 9. 1956 v Praze. Od roku 1970 do roku 1977 studovala na státní konzervatoři houslovou hru, ale záhy se začala věnovat poezii. Časopisecky publikuje do roku 1975 (Tvorba, Literární měsíčník, Obrys-Kmen, Host, Salon Práva, Divoké víno na internetu), od roku 1979 publikuje knižně – debutovala v nakladatelství Mladá Fronta básnickou sbírkou Noci bez krajnic. Od roku 1990 píše také básnickou prózu. Je autorkou básnických sbírek Noci bez krajnic (MF 1979), Brýle pro jestřáby (PmD, Mnichov 1992), Vzkaz bosé stopy (Alfa - Omega, 1999), Beseda pro jeden hlas (Alfa Omega, 2000), Azbestové mosty (výbor) (Prospektrum, 2005), Mobily derou peří (Protis, 2008), Kapesní déšť (Printia, 2011), Z hvězdy pod okap (Periskop, 2011), Sešívaný cherubín (Periskop 2013), Časovaná růže (Periskop 2015), Nerozstříhaný život (Periskop 2018), Srdcové pleso (Weber, 2020), Zapřená jízda (Weber, 2021), Předzpěv (Weber, 2022), Dvouplášťové básně (Periskop 2024), Zavírací hodina (Kmen 2024). Z prozaických knih vydala Prstem po mapě těla (Host, 1999 první vydání, Host, 2003 druhé vydání), Kosti jsou vrženy (Futura, 2000), Hudba psaná pro měděný drátek (Cherm, 2001), Vteřinové romány (Orego, 2002), Praha dvouvěžatá (Host, 2003), Srolované sny (CZ Books, 2004), Pod pokličkou... (Futura 2008), Nehybný ráj (Gimli, 2008), Hladce a obrace (Weber 2019). Na 2. literárním salonu představí připravovanou knihu Na přeskáčku.

Vladimír Skalský – básně

Vladimír Skalský sa narodil 26. 4. 1972 v Prešove, vyštudoval teoretickú fyziku na Matematicko-fyzikálnej fakulte Karlovej univerzity v Prahe. Od roku 1996 je podpredsedom Slovensko-českého klubu a zástupcom šéfredaktora časopisu Slovenské dotyky, od roku 2004 editorom literárneho štvrťročníka Zrkadlenie/Zrcadlení. Je predsedom Svetového združenia Slovákov v zahraničí, riaditeľom Slovenského domu v Prahe a od minulého roku aj prezidentom Slovenského centra PEN. Autor zbierok básní K tichu (2000) a Z dvoch brehov (2017) a zbierky esejí Kľúčové slová: Praha, Slovensko, literatúra (2004). Slovenské literárne centrum a Slovenské centrum PEN pripravujú vydanie jeho knihy esejí Slovensko-slovenský dialóg. Autor, spoluautor či redaktor troch desiatok ďalších kníh. Jeho básne a eseje boli preložené do angličtiny, bulharčiny, francúžštiny, češtiny, čínštiny, maďarčiny, ruštiny, srbčiny a ukrajinčiny

Videozáznam z akce najdete zde:

https://www.youtube.com/watch?v=IGlVmO-05Hw&t=4489s

I. Literární salón

První z řady nově přichystaných literárních akcí nese název Literární salón a proběhla ve Slovenském domě v Praze 13. března.

U zrodu myšlenky Salonu byla snaha, iniciovaná nejprve Unií českých spisovatelů, propojovat aktivity různých literárních organizací působících nejen v České republice, ale i na Slovensku. Tato snaha se setkala s mimořádně kladnou odezvou od Obce spisovatelů ČR (předseda Tomáš Magnusek), Klubu Českých a slovenských spisovatelů (předseda Luboímír Brožek) a Slovenské centrum PENklubu (předseda Vladimír Skalský). A protože jsme se všichni shodli, že přinejmenším v oblasti kulturní a literární pro nás ani po rozdělení repbliky v roce 1993 neexistuje důvod vytvářet hranice, neboť naše jazyky jsou si blízké, naše kulturní i společenská minulost rovněž, tak jsme Salon pojednali "federálně". Postupně se v němž představí umělcí z obou stran řeky Moravy, budou prezentovat svá nová díla, dojde i na autorská čtení a samozřejmě diskuse na témata, která nám všem jsou blízká: především obava o budoucí postavení literatury a obecně kultury ve společnosti.

Na 1. Literárním salonu představila Jaroslava Pechová svou knihu o spisovateli Otu Pavlovi Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla, která se dočkala už 7.vydání, což je v naší zemi dnes opravdové unikum. Kniha vyšla k 50.výročí úmrtí tohoto velkého básníka slov, jednoho ze stěžejních autorů české literatury 20.století.

Dalším hostem na pódiu byl spisovatel a básník Martin Petiška, který přinesl ještě tiskárnou vonící vydání jeho v pořadí 100. (opravdu: sté) knihy Podivuhodné cesty Ámose Goldsilbera, a také prezentoval nedávno vydanou knihu poesie Evropská kniha živých, o níž její autor řekl: "Kniha  líčí osudy "starého světadílu", zachycuje archetypy jeho dějin... ilustruje v epických básních osud Evropanů a Evropanek během mnoha pokolení. Od pravěkých dob, přes antické časy do současnosti popisuje podivuhodné osudy, klene oblouk i pomocí příběhů do daleké budoucnosti. Vypráví o osudech kontinentu v řadě strhujících příběhů. O společném domově jménem Evropa."

A konečně program poeticky uzavřel básník Lubomír Brožek přednesem několika sonetů ze své vrcholné sbírky Kuks, kde na jakýchsi vnitřních dialozích se sochami Matyáše Brauna úvažuje o lidských ctnostech a neřestech.

Příští, v pořadí druhý Literární salon se bude konat 10. dubna v 17 hodin na stejném místě - Slovenský dům, Praha 1, Soukenická 3. Zvláštní pozvánku zanedlouho obdržíte.

Se srdečnými pozdravy

Petr Žantovský

předseda UČS

Zveme mistry pera mezi nás!

Vážení mistři pera libovolného věku, profese, bydliště, zájmů či jiných preferencí,

a též vážené mistryně téhož, avšak to je ošklivé slovo, které se skoro stydím použít, ale dnes se to tak má, tak se nedá nic dělat :-)

Pokud jste se svými knihami, rukopisy a nápady sami, pojďte mezi nás, rádi vás uvítáme v řadách Unie českých spisovatelů, což je nejen literární, ale obecně kulturní spolek s dlouhou historií a snad i dobrou budoucností. Vcelku nic to po vás nechce, jen napsat na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., že vás to zajímá, a obratem dostanete veškeré informace.

Naopak pro vás chystáme řadu novinek: nejen každoroční udělování Cen Unie českých spisovatelů (o těch prosincových se můžete dočíst např. zde: http://www.uniespisovatelu.cz/index.php) ale i pravidelná neformální setkávání, dobré kontakty s jinými spisovatelskými organizacemi u nás i na Slovensku (pořád jen jsme tak trochu ti federálové, aspoň v kultuře určitě), také spisovatelské konference, prezentace knih autorů našeho okruhu atd. Takže se už na vás těšíme. Pište a ozvěte se.

Srdečně vás zdraví a na setkání se těší

Petr Žantovský

předseda Unie českých spisovatelů

Představujeme laureáty cen UČS za rok 2024

Pavel Kolář 

Cena UČS za román Řeka pod hladinou

Pavel Kolář (* 1963) je český fyzioterapeut a jeden z nejuznávanějších fyzioterapeutů na světě. Do veřejného povědomí vstoupil především díky své péči o vrcholové české sportovce (například desetibojaře Romana Šebrleho, tenistu Radka Štěpánka nebo hokejistu Jaromíra Jágra) nebo prezidenty Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana.

Je autorem několika lékařských publikací pro odbornou i laickou veřejnost. Mezi nejznámější z nich patří Labyrint pohybu (2018), kde poutavě popisuje základní principy lidského pohybu a odhaluje překvapivé souvislosti, nebo kniha Posilování stresem (2021), pojednávající o tom, jak využít stres a zátěž ke zvýšení vlastní odolnosti. Román Řeka pod hladinou je jeho prozaickou prvotinou, ale hned mimořádných kvalit.

Josef Urban

Cena UČS za literaturu faktu

Josef Urban (*1965) je bývalý reprezentant ve sjezdu na divoké vodě. Narodil se v Zábřehu na Moravě a v Praze absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Jeho literární autorská tvorba se prolíná s tvorbou filmovou. Jeho filmovým debutem se stal scénář k filmu Na vlastní nebezpečí (v režii Filipa Renče), kde do značné míry reflektoval svou profesionální dráhu vodáka a dobrodruha. Autorsky se ale podílel na mnoha dalších filmech, často jako scénárista a režisér – například Habermannův mlýn, 7 dní hříchu či Tenkrát v ráji. Cenu UČS dostává za dvojici knih Návrat do Valbone a Stíny Valbone, kde zpracoval dosud málo známé téma hrůz, které se děly za balkánské války na sklonku minulého století.

Ladislava Chateau

Cena UČS za kulturní publicistiku

Ladislava Chateau (*1950). Univerzitním vzděláním je právnička; do roku 1989 působila v sociálních službách, posléze učila na odborných učilištích. Druhou vlastí se jí stala Francie, kde v devadesátých letech krátce pracovala na české ambasádě v Paříži, jako publicistka spolupracuje s českou rozhlasovou stanicí Vltava, pravidelně přispívá do četných literárních a kulturních časopisů. Je autorkou životního příběhu svého prastrýce, který vyšel s názvem Barman rytířem Čestné legie, knihy o třech ženách, prvních psychoanalytičkách, Portrét pro Lou, Sabinu a Marii. Zároveň se věnuje překladům a v poslední době i scénářům. Má neodvislé názory a působivý kultivovaný jazyk a styl. Mimo jiné napsala řadu textů reflektujících ohromující literární odkaz Milana Kundery.

Mezi unikátní autorčiny knihy patří i historická studie Vlak do Výmaru aneb Rovnost, volnost a bratrství s Goebbelsem. Kniha objasňuje situaci ve Francii během druhé světové války, zejména v literárním světě. Podrobně se zabývá významnými francouzskými autory, jako byl například Robert Brasillach nebo Pierre Drieu La Rochelle, kteří se neblaze podíleli na eskalaci násilí, psali štvavě a neváhali se účastnit kongresů evropských intelektuálů ve Výmaru, které pořádal ministr propagandy Goebbels. Je to tolik potřebná sebereflexe, poučná i pro pochopení kohabitace umělců s mocí i v jiných časech a režimech. V mnoha směrech má své analogie i dnes.

Petr Zuska

Cena UČS za přínos českému baletu a choreografii

Petr Zuska (*1968) je český tanečník, choreograf, režisér a rovněž bývalý dlouholetý umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze. Vystudoval choreografii a režii neverbálního divadla na HAMU u profesora Ctibora Turby. Svou profesionální dráhu zahájil v Pantomimě Ladislava Fialky v Divadle Na zábradlí (1987–1989). Významnou fází v jeho kariéře se stalo angažmá v Pražském komorním baletu Pavla Šmoka. V letech 1992 až 1998 působil jako sólista Baletu Národního divadla v Praze. Po té byl v angažmá souborů v Mnichově a Augsburgu a sólistou Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu. Od roku 2002–2017 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Jako tvůrce má na svém kontě (od roku 1990) více než šedesát inscenací pro soubory a divadla v tuzemsku a po celém světě. Za svou interpretační i tvůrčí práci obdržel mnoho prestižních domácích i zahraničních ocenění.

V posledních letech se také výrazně společensky a občansky angažuje. Překročil i hranice svého profesního oboru a skládá písně, jimiž jako by navázal na nezapomenutelné písničkářství Karla Kryla. Vyjadřuje velmi jasné názory na problémy dneška a činí to s uměleckým nadhledem a mistrovstvím.

Monika Hoření

Cena UČS za kvalitní žurnalistiku

Monika Hoření (*1965) je dlouholetá novinářka levicového zaměření. Působila v Haló novinách, dnes týdeníku Naše pravda. Mimo jiné i díky jejímu otevřenému a vstřícnému přístupu se podařilo k původně stranickému listu přitáhnout i autory tzv. „odjinud“, třeba Jana Schneidera, Jana Kellera a další. Hoření se nikdy netajila svým politickým přesvědčením, které je ostatně v její rodině tradiční. Její otec Zdeněk Hoření byl šéfredaktorem Rudého práva. Kdyby dnes viděl, jak se z těch novin postupně vyvinul progresivisticko-liberalistický list zaměnitelný s obdobnými tiskovinami propagujícími dnešní vládní politiku, určitě by se divil. Monika Hoření se nediví, ale píše, kriticky, polemicky, ale vždy s jasným názorem. V současnosti je zástupkyní šéfredaktora Naší pravdy.

.

Fotografie Ivo Havlík

Krameriova cena 2024

Devátý ročník udělování Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku se uskuteční 4. 12. 2024.

Předsedou UČS byl zvolen Petr Žantovský

Členové UČS na schůzi konané 23. 11. 2024 zvolili nové předsednictvo, které je nyní 13členné, a dále i předsedu UČS. Tím se stal novinář a spisovatel Petr Žantovský.

Ceny UČS 2024 byly uděleny

Ceny UČS za rok 2024 byly slavnostně uděleny 29. 11. 2024 ve Slovenském domě v Praze. 

Oceněni byli:

Pavel Kolář: Za román Řeka pod hladinou
Josef Urban: Za literaturu faktu
Ladislava Chateau: Za kulturní publicistiku
Petr Zuska: Za přínos českému baletu a choreografii
Monika Hoření: Za kvalitní žurnalistiku

Podivuhodný svět pana K.

Večer věnovaný básníkovi, který miloval, přemýšlel a neodpouštěl, se uskutečnil 12. 9. 2024 ve Slovenském domě v Praze.

Milan Blahynka: Za básníkem Karlem Sýsem

Napsala mi moudrá autorka: „Nevěděla jsem, že je tak nemocný“. Bodejť by mohla vědět. Neviděla ho snad víc než rok. Pouze korespondovali. V jeho depeších na internetu – lakonických jako téměř vždycky – ani náznak, že není v plném zdraví.

Odešel za svou hvězdou

Po smrti Michla Černíka a krátce před svým skonem napsal Karel Sýs text Odešel za svou hvězdou:

Zesnuli Karel Sýs a Michal Černík

V červnu a červenci 2024 nás opustili dvě osobnosti z řad Unie českých spisovatelů. Michal Černík, čestný místopředseda, a Karel Sýs, dlouholetý předseda Unie. Tato ztráta je pro nás bolestná a nenahraditelná. K oběma vynikajícím autorům a organizátorům uměleckého dění se budeme i nadále vracet. 

Valná hromada UČS 2023

UČS zve své členy na Valnou hromadu v sobotu 18. listopadu 2023 v 10 hodin v Praze 1, ul. Politických vězňů 9, 3. patro, místnost č. 153.

Ceny UČS 2023 předány

Unie českých spisovatelů předala Ceny UČS za rok 2023.
Slavnostní předání cen proběhlo v pátek 3. listopadu 2023 v 17 hodin ve Slovenském domě v Praze.

Karel Sýs: Úvodní slovo při předání Cen UČS 2023

Vážení přátelé,

scházíme se na Cenách Unie českých spisovatelů již po sedmnácté. Bývá zvykem bilancovat v desítkové soustavě, nicméně situace světa, v němž je nám dáno žít, nás nutí žít ze dne na den.

Ceny UČS 2022 předány

Unie českých spisovatelů vyhlásila laureáty Cen UČS za rok 2022.

Týdeník LUK byl oceněn Krameriovou cenou 2022

Karel Sýs převzal 29. 6. 2022 Krameriovu cenu, která byla udělena týdeníku LUK.

Ceny UČS 2021 předány

Unie českých spisovatelů vyhlásila laureáty Cen UČS 2021 v sobotu 6. listopadu 2021.

Anketa LUKu 2021 - Bdí nad námi Velký bratr?

Americký odborník na masmédia Neil Postman ve své slavné knize esejí Ubavit se k smrti (vyšlo 1985) srovnává základní premisy Georga Orwella z románu 1984 (vyšlo 1949) a Aldouse Huxleyho z knihy Konec civilizace (vyšlo 1932): „Orwell se bál těch, kdo zakazují knihy. Huxley se bál toho, že nebude důvod knihy zakazovat, protože nebude nikdo, kdo by je chtěl číst. Orwell se bál těch, kdo nás chtějí zbavit informací. Huxley se bál těch, kdo nám nabídnou příliš mnoho in formací a zatlačí nás do pasivity a egoismus. Orwell se bál, že před námi skryjí pravdu. Huxley se obával, že pravda zmizí v moři nepodstatného.“

Otázka ankety zněla: Do jaké míry se Orwellovy a Huxleyovy vize budoucnosti stávají realitou?

Odpovědi najdete v LUKu:
http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2021/394-34-2021-25-srpna-2021/3800-orwell-huxley-a-korona
http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2021/393-33-2021-18-srpna-2021/3784-bdi-nad-nami-velky-bratr-cast-2
http://www.obrys-kmen.cz/index.php/rocnik-2021/392-32-2021-11-srpna-2021/3783-bdi-nad-nami-velky-bratr

Založení pobočky UČS ve Vietnamu

Vedení UČS schválilo založeni pobočky Unie ve Vietnamu pro české a vietnamské spisovatele, kteří v této zemi žijí. Předsedou pobočky byl jmenován Ing. Do Ngoc Viet Dung, MSc.

Laureáti Ceny UČS 2020

Předání Cen UČS, které se mělo uskutečnit v sobotu 7. 11. 2020, bylo z důvodu současné epidemiologické situace odloženo. Vzhledem k tomu, že předání Cen není stále možné, rozhodla se UČS jména laureátů zveřejnit.
Oceneni byli:

Jiří Adamec: Za ryze české režijní umění
Lubomír Brožek: Za básnickou sbírku Kuks
Jiří Krampol: Za humor vnášený do našeho života
Milena Městecká: Za knihu Evropa v agonii pochodů smrti 1944-1945
Josef Velčovský: Za originální malířskou tvorbu
Dagmar Žaludová: Za založení literární soutěže Kouzelný klíč

Předání Krameriových cen 2020

Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku budou předány 30. června 2020.

Výzva Unie českých spisovatelů: Zastavme hnědé bahno!

Kalendář Našeho vojska (cítíte tu ironii?) s gesichty válečných zločinců je jen nepatrná špička hnědého ledovce, který se sune do stále ještě naší vlasti. Předcházely mu hrnky a trička s týmiž obličeji. To je jen pokusný balónek.

Konference UČS 2020

Předsednictvo UČS se rozhodlo na základě nepříznivé epidemiologické situace v naší zemi zrušit konferenci plánovanou na jaro letošního roku. 

Rozhovor s Karlem Sýsem

Rozhovor Karla Sýse pro Sputniknews.com:
https://cz.sputniknews.com/nazory/2020021311498253-karel-sys-ombudsman-je-cizi-slovo-cesi--jako-bychom-byli-predposani-pred-panskou-rasou/

Vladimír Janovic a Karel Sýs v Praha TV

Rozhovory s Vladimírem Janovicem a Karlem Sýsem naleznete zde:

https://prahatv.eu/porady/dialogy-s-kulturou/dialogy-s-kulturou-27-11-2019-18-33

https://prahatv.eu/porady/dialogy-s-kulturou/dialogy-s-kulturou-16-10-2019-18-33 

Ceny UČS za rok 2019 předány

Ceny UČS za rok 2019 byly předány 9. 11. 2019.