březen 2001
Dne 8. března 2001 se sešlo předsednictvo Unie českých spisovatelů nad programem UČS.
Předsednictvo považuje za potřebné nejen členům, ale i čtenářům Obrysu-Kmene sdělit, že UČS je nezisková organizace, nemá žádný finanční zdroj, z kterého by kryla pořádání seminářů, literárních akcí ap. Nemůže nabídnout nic jiného než možnost publikování v Obrysu-Kmeni.
K založení Unie daly podnět dvě podstatné skutečnosti. Především potlačování skutečných hodnot domácí kultury a tedy i literatury, které na trhu vyřadila globalizovaná kultura pseudohodnot. Dalším faktem je činnost Obce českých spisovatelů, která se při svém založení v roce 1990 deklarovala jako profesní organizace s tím, že bude bez rozdílu názorů hájit profesní zájmy spisovatelů, avšak postavení literatury a spisovatelů ve společnosti nehájila. Naopak spolu se sdělovacími prostředky a kulturními institucemi se prokázala jako instituce inkviziční, neboť se podílela na eliminaci široké skupiny spisovatelů, kteří publikovali za minulého režimu, či spisovatelů s levicovou orientací. Tuto inkvizitorskou politiku Obce ostatně veřejně potvrdil v polovině devadesátých let na setkání bohemistů její tehdejší předseda Milan Jungman, když prohlásil, že "až na výjimky prakticky celá oficiální, s režimem spjatá literární obec byla bez odporu, a více méně bez hlesu odsunuta do bezvýznamnosti." Obec spisovatelů za celou dobu nereflektovala společenské dění a vědomě nastolovala zástupné problémy.
UČS se chce vyjadřovat k současnému neutěšenému stavu české kultury a literatury, což považuje za jednu z priorit při hájení profesních zájmů spisovatelů a zároveň za snahu o částečné narovnání jejich urážlivého společenského postavení. Je třeba si uvědomit, že hájení těchto zájmů je i hájením zájmů každého z nás. Berme to tedy osobně. UČS nikomu nic neslibuje, nedělá si ani iluze, protože mocenské elity nejsou nakloněny ani kultuře, ani literatuře, natož zavrženým spisovatelům. Ale nepokusit se a mlčet je mnohem horší. Nejsme žádná převodní páka, ani sdružení lidí, za něž rozhodne a vše zorganizuje nějaký orgán nebo jeho vedení. Nemůžeme říkat: Mělo by se udělat. Co si neuděláme sami, to se neudělá!
Předsednictvo UČS dále projednalo programové body:
1. Ukazuje se, že princip Nadace Českého literárního fondu se neosvědčil. UČS bude usilovat o to, aby byla obnovena činnost fondu na té bázi jako dříve, kdy spisovatelé odváděli do společné pokladny 2 % ze svých honorářů, obdobně se zdaňovaly příslušné honoráře nežijících klasiků. Z této nemalé finanční částky by se například mohlo obnovit nakladatelství Čs. spisovatel, podporovat vydávání krásné původní literatury, udílet tvůrčí stipendia ap. Ačkoli si všechny umělecké organizace v první polovině devadesátých let odhlasovaly tento model fondů, V. Klaus je zrušil s tím, že umělci jsou podnikatelé a tedy jako podnikatelé budou zdaněni. Tak byly fondy převedeny na nadace a umělci jsou zdaňováni jako podnikatelé. Obec spisovatelů a další organizace mlčely, zrušením fondů a novým způsobem zdanění se nechaly připravit o hlavní ekonomickou základnu. Model fondů je finský model, který se osvědčil i u nás; převzali ho například i v Německu, ale my jsme se ho nakonec zřekli zřejmě z ideologické předpojatosti.
UČS bude apelovat na vládu a poslance a požadovat legislativní změnu vedoucí k obnově fondu. Současně vyzve ostatní umělecké organizace, aby učinily podobný krok.
2. UČS považuje za nutné vyjádřit se ke stavu sdělovacích prostředků a k cíleně okleštěné prezentaci domácích kulturních hodnot, klasických i současných. Příčiny jsou jasné: většinu českých sdělovacích prostředků dnes vlastní cizí vydavatelské společnosti, převážně německé. Jsme evropskou kuriozitou - nikde si nenechali vzít sdělovací prostředky! Tady ovšem nejde jen o kulturu, nýbrž i o vědu, o myšlení, o národ. UČS bude apelovat na vládu a poslance a požadovat legislativní změnu ve vlastnických vztazích ve sdělovacích prostředcích s tím, aby se alespoň omezila zahraniční kapitálová účast do výše 40 %, ačkoliv v jiných zemích EU činí nanejvýš 30 %.
UČS vyzve ostatní umělecké organizace, Syndikát českých novinářů a Akademii věd ČR k témuž kroku.
3. UČS chce iniciovat vznik zákona o knize - legislativní ochrany vydávání české klasické i nové krásné literatury. Jde o propracovaný systém různých stimulů, včetně částečného krytí výrobních nákladů jednotlivých titulů státem bez ohledu na světonázorový postoj toho kterého autora.
4. UČS uspořádá konferenci, na níž se bude zabývat deformovaným, selektivním obrazem české literatury a ideologicky zploštělými interpretacemi v učebnicích literatury, skriptech, nástinech, čítankách ap.
5. UČS chce iniciovat vznik nakladatelství Čs. spisovatel jako státního, ministerského zařízení či zařízení Českého literárního fondu, zaměřeného na vydávání české klasické a původní domácí tvorby.
6. UČS se zabývala delegováním svých členů do Nadace ČLF, do Rady České televize, do grantové komise MK ČR, do komise pro udílení státních cen ap.
7. Kvůli nedostatku financí a absenci jakékoli administrativy bude předsednictvo UČS o své činnosti informovat členy a další zájemce a přátele literatury v Obrysu-Kmeni.
O všech podstatných krocích Unie informovala ČTK a tisk.