prosinec 2004
Dne 20. listopadu tohoto roku se konala konference Unie českých spisovatelů. Hlavním bodem jednání byla analýza české poezie od roku 1990 a příčiny proměn hodnotových kritérií. Dále se konference zabývala společenským postavením Unie českých spisovatelů. Rovněž se znovu vrátila k postupující likvidaci národní kultury a obrací se na Ministerstvo kultury ČR a naše zákonodárce s podnětem k vypracování legislativy, která by likvidaci zamezila. Obě prohlášení otiskujeme. Jednotlivé diskusní příspěvky budou průběžně otištěny v Obrysu-Kmeni od čísla 48/2004.
Unie českých spisovatelů je stále bojkotována
V roce 2001 se předseda Unie českých spisovatelů z pověření předsednictva a kongresu písemně obrátil se žádostí na Nadaci Českého literárního fondu a na Ministerstvo kultury ČR s tím, že UČS chce delegovat své zástupce do komise pro udílení státních cen, do grantové komise MK ČR a do orgánu Nadace ČLF. Odpověď odboru umění a knihoven MK ČR odkazovala na dobu 1. čtvrtletí roku 2003, kdy se budou návrhy na složení obou porot předkládat vedení ministerstva, a odpověď ředitele Nadace ČLF odkazovala na volby do správní rady Nadace Českého literárního fondu, které se budou konat v roce 2003 s tím, že odstupující správní rada vyzve obce a sdružení k návrhu kandidátů. Unie českých spisovatelů dává tímto na vědomí, že ani v jednom případě nebyla vyzvána k navržení svých kandidátů do obou porot a správní rady. UČS je toho názoru, že jako řádně registrovaná spisovatelská organizace s více než 180 členy má právo na paritní zastoupení ve všech orgánech zabývajících se literaturou, tedy nejen ve výše jmenovaných. Svůj požadavek požaduje za legitimní, a tato legitimita měla být naplněna oficiální nabídkou ke spolupráci. Nestalo se tak. UČS musí s politováním konstatovat, že se v naší zemi stále uplatňuje segregační politika navzdory tomu, že již patnáct let se prohlašujeme za zemi s demokratickým systémem.
Návrh Unie českých spisovatelů na znovuobnovení funkce uměleckých fondů
(Adresováno poslancům Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny PR ČR, českým europoslancům a ministru kultury ČR)
Vážení poslanci, vážený pane ministře,
po roce 1990 se v celé naší kultuře vše zcela bezkoncepčně odstátnilo s tím, že kultura se sama musí v tržních vztazích prosadit. Stát se tak zbavil všeho, co zatěžovalo jeho rozpočet. Vydědil kulturu z ekonomické sféry svého vlivu a v polovině devadesátých let minulého století vynucenou legislativou proti tehdejší většině hlasů umělců zbavil umělecké organizace hlavního ekonomického zdroje financování, jímž byly umělecké fondy, a to převedením fondů na nadace. Zároveň veškeré umělce, tedy i spisovatele, legislativně postavil naroveň živnostníků. Nadační princip se totálně neosvědčil. Umělecké organizace rozprodaly svůj majetek, nějakou doby žily z podstaty, staly se bezprizornými a nyní stojí mnohé před zánikem jako například Obec spisovatelů. Druhá spisovatelská organizace Unie českých spisovatelů vyvíjí svou činnost bez jakýchkoliv finančních zdrojů, i když o ně ministerstvo kultury žádala. Z finančních důvodů nemohou organizace pořádat semináře, konference, besedy, soutěže a další akce kulturního významu, či na úrovni rozvíjet kontakty se zahraničními spisovatelskými organizacemi. Spisovatelé se ocitli v ubohém postavení, co se týče podpory vzniku nových děl, jejich šíření a honorářových odměn, jež jsou urážlivě nízké anebo žádné. Delší dobu tak v celé kultuře nekomerčního charakteru narůstají problémy, které v každé oblasti mají své specifické podoby. Většina umělců již došla k názoru, že bez spoluúčasti státu a bez změny legislativy bude české hodnotné neziskové umění odsouzeno k likvidaci, což se týká kinematografie, krásné literatury, divadla, vážné hudby, hudebních těles ap.
Navrhujeme proto, aby byl legislativně nadační princip uměleckých fondů zrušen. Navrhujeme dále, aby byly legislativně obnoveny umělecké fondy v původní podobě tak, aby zdrojem jejich příjmů byl dvouprocentní příspěvek z honorářů za uměleckou činnost a jednoprocentní příspěvek ze zisků nakladatelství, vydavatelství, kulturních agentur, provozovatelů uměleckých děl, dědiců kulturních děl, galerií, vystavovatelů apod. Jmenovitě jde o obnovení funkce Českého literárního fondu se sekcemi pro vědeckou a odbornou literaturu, pro dramatická umění, pro novinářství a pro překladatelskou oblast, Českého fondu výtvarných umělců se sekcí pro architekturu a Českého hudebního fondu se sekcí pro koncertní umělce. Odvody uměleckým fondům by si pak fyzické i právnické osoby odečetly při daňovém přiznání. Ze získané finanční částky by jednotlivé umělecké fondy mohly podporovat činnost uměleckých organizací, mohly by podporovat vznik, realizace a šíření nových uměleckých děl, zařízení sloužící k zprostředkování tvorby, mohla by se udělovat tvůrčí stipendia, tvůrčí příspěvky, cestovní příspěvky, poskytovat bezúročné půjčky a sociální výpomoci potřebným umělcům, případně přispívat na činnost uměleckých klubů. Připomínáme, že státy v EU se nezřekly přímé finanční spoluúčasti na podpoře národní kultury, která se v průměru pohybuje kolem 1 % z rozpočtu oproti našemu půlprocentnímu, každý stát má navíc vypracován svůj systém stimulů a v mnohých fungují umělecké fondy, které jsme neprozřetelně zrušili. Podle Unie českých spisovatelů je obnova uměleckých fondů pouze jednou z mnoha vícezdrojových cest, jak národní neziskové kultuře a jejím tvůrcům znovu vrátit důstojné postavení v naší společnosti.
Vážení poslanci, vážený pane ministře, věříme, že záchranu národní kultury přijmete za své poslání bez rozdílu politické příslušnosti. Prosíme, abyste si uvědomili, že stát bez národní kultury fungovat sice může, národ je však odsouzen k zániku.
Děkujeme Vám za pochopení.